Jana Biena zná v komunitě WordPressu nejeden nadšenec do webdesignu. A pamatují si ho ne čistě pro jeho stylový zevnějšek. Na WordPressu vyvíjí unikátní weby na míru. A tak jako se obléká, podobně i pracuje. Nadčasově. Precizně.

Nás samozřejmě nejvíce zajímalo, jak mu to s WordPressem klape, co predikuje do budoucna, na co by se měli začínající webdesigneři zaměřit, aby to jednou někam dotáhli a mnohem víc. Vše se dozvíte v následujících řádcích.

Ahoj Honzo, představíš se na úvod čtenářům našeho blogu? Kdo je Jan Bien?

Ahoj Iveto, na začátek taková těžká otázka? Kdesi jsem četl, že to kým člověk je, se dozví teprve od ostatních lidí. Tak možná by mi to měli říct až čtenáři tohoto rozhovoru.

Jinak v aktuálním společenském zřízení jsem full-stack vývojář webů a webových prezentací s redakčním systémem WordPress. Pracuji jako freelancer – nezávislý profesionál. Weby ode mne se vyznačují:
1) vysokou mírou kódu na míru,
2) pečlivým výběrem pluginů,
3) dlouhou životností a spolehlivostí.

VPS Centrum

Vyzkoušejte zdarma naši aplikaci pro správu serveru a domén. Budete si připadat jako zkušený administrátor.

Jak bys popsal svůj typický pracovní den?

Ráno vstanu, zpravidla kolem osmé. Psaní deníku, ranní hygiena, 7x pozdrav slunci, snídaně, sepsání plánu na dnešní den.

Pak odcházím na 1,5 hod procházku, na které už „pracuji v hlavě“ – promýšlím práci na aktuální den a případně za chůze vyřídím nezbytné telefonáty. Po procházce 1.5 hod práce. Pokud na ten den mám plánovanou nějakou schůzku, zpravidla ji orientuji právě do tohoto bloku.

Oběd.

Po obědě do půl páté souvislý nepřerušený blok – hlavní pracovní blok dne. Pak se jdu na půl hodiny projít, pak hodinu cvičím (kettlebell nebo TRX) a pak večeřím. Po večeři mám poslední 1,5 hod blok, který trávím už odpojen od klientské práce – vzdělávám se, nebo vyřizuji administrativu.

Večer patří knize nebo filmu a psaní deníku, které končím zapsáním 3 věcí, za které jsem vděčný. Kolem jedenácté večerní hygiena a odchod na kutě.

Chtěl ses vždy věnovat vývoji webů nebo jsi měl své jiné vysněné povolání a jak ses pak dostal k vývoji?

V osmdesátkách ještě žádný internety ani weby nebyly. První počítač jsem viděl u kamaráda a ten jako úložiště dat používal magnetofonové pásky.

V dětství jsem byl takový kutil a šťoura. A hrozně rád hrál se stavebnicí Merkur, jako starší jsem byl radioamatér. A hrozně rád jsem rozebíral různá elektrická zařízení a zkoumal „jejich vnitřnosti“. U elektrického autobusu jsem vymontoval elektromotorek a zakomponoval jej do větrného mlýnu, který jsem postavil z Merkura. To byla má dětská vášeň.

Chtěl jsem být vynálezcem. Jako klukovi se mi líbila postava Šikuly v Kačeřích příbězích. To byl takový experimentátor, kutil, vědec. Ve skautu jsem pak chtěl mít přezdívku Šikula. Oficiálně jsem ji sice měl, ale nikdo mi stejně neřekl jinak, než Nešika. Později mi pak imponovala postava Jana Tleskače ze Záhad hlavolamu. Jeho osud všichni známe. Tak tolik k mé kariéře vynálezce.

Freelo - Nástroj na řízení úkolů a projektů

Přidej se, pozvi svůj tým a klienty, rozděl práci a sleduj, jak se úkoly dají do pohybu.

S internetem a webem jsem se poprvé setkal v roce 1998. Bylo to v Jičíně, v počítačové prodejně TPC. “Na stojáka” tam byl přístupný internet pro zákazníky prodejny – kdo si do prodejny přišel pro počítač, mohl si tam “vyzkoušet internet”. Já jako osmnáctiletý kluk tam o letních prázdninách trávil celé dny a vyčkával na chvíle, kdy na počítači nikdo nebyl a já mohl brouzdat internetem. Tehdy mě nadchly dvě technologie: e-mail a web, nadšení mi zůstalo dodnes. Chodilo tam i pár takových bláznů jako já – posílali jsme si mezi sebou e-maily a odkazovali si mezi svými osobními weby.

Tehdy jsem si nakódoval své první osobní webové stránky. Hned od začátku jsem šel do hloubky jazyka HTML, vlastně jsem prakticky přeskočil editor Front Page. Vzpomínám si, jak jsem „optimalizoval“ pro prohlížeče Internet Explorer a Netscape Navigator v trojkových verzích. A dychtivě jsem vyhlížel čtyřkové verze, které uměly první verzi CSS – Internet Explorer 4 byl tehdy nejlepší prohlížeč s podporou CSS. Tady někde začíná má kariéra vývojáře.

A co bys poradil začínajícím webdesignerům, kteří pracují s WordPressem. Vzpomínáš si, jak jsi začínal ty sám a je něco, co ti razantně pomohlo se dostat tam, kde jsi dnes?

To je pro mě těžká otázka. Jednak webdesigner je moc široký pojem a pak já mohu mluvit jen z pozice vývojáře, který se kamarádí hlavně s kódem. A za druhé, těžko dokážu poradit obecně: každý člověk je individualita a každému začátečníkovi bych poradil něco jiného – podle jeho vlastností, ambicí a vášní.

Já bych si s dovolením přeformuloval ten dotaz jinak: co bych poradil sám sobě, kdybych dnes začínal s WordPressem?

A odpověď: Milý Honzo. WordPress má strmou křivku učení. Pozitivní stránka toho je, že s ním dodávat dokážeš velice brzo hotové weby. Odvrácená strana toho je, že na trhu je docela těsno, vývoj webů na WordPressu poskytuje mnoho lidí. Ne všichni lidé ale dělají svou práci dobře, vznikají tak zbastlené a nekvalitní weby. A ty pak poškozují pověst WordPressu.

Tíhneš spíše k psaní kódu, než ke klikání. Proto zkus zvážit, zda se nechceš orientovat k nějakému více respektovanému jazyku, kde není tak narváno. Budeš mít méně konkurence a nebude tě stát tolik úsilí vysvětlovat klientům, že WordPress není špatný systém.

Ale abych nevypadal jako škarohlíd: já si myslím, že WordPress je super systém. Ale také si myslím, že když člověk dokáže programovat a kódovat, tak pro něj možná lepší pšenka pokvete, když svou osobní značku spojí s nějakým jiným programovacím jazykem nebo ekosystémem. Taková čistě věcná úvaha z pozice „kdybych začínal“.

Jaký byl tvůj nejoblíbenější projekt, na kterém jsi pracoval a proč?

To se mi dost těžko vybírá. Já mám asi nejoblíbenější vždycky ten aktuální projekt, na kterém pracuji. A to je v tuto chvíli můj nový osobní web.

Tady je pár webů z minulosti, které mi nejvíc utkvěly v hlavě:

• Na Seznamácké Kariéře byla hodně zajímavá práce na propojení HR systémem Recruitis přes API.
• Seznamácký Blog se mi líbí svou vzdušností.
• Web Jirky Chomáta je takový neotřelý, navrhoval jej knižní grafik Martin Pecina.
• Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. je dost velkého rozsahu.
• Web Víti Války byl první klientský web, který jsem postavil na Gutenberg.
• Olgy Rochowanské na šabloně, která Olze sedla, i když málokdy dělám weby na šablonách.
• Přírodní bydlení Jakuba Gajdy, protože mám rád dřevo.

Kde jsou tvé hranice? Myslíme tím pracovní. Jakou zakázku bys například nikdy nepřijal?

Nepřijatelné jsou pro mě oblasti, které mají negativní ekologický nebo společenský dopad. Nepřijal bych zakázku v oblastech: exekuce, tabákový průmysl, hazard, obchod s chudobou, pornografie. Osobně se snažím se vyhnout spolupráci s lidmi, kteří jsou arogantní nebo povýšení, chovají se bez respektu k ostatním, nebo používají nátlakové nebo manipulativní metody.

Jakých chyb se dopouští lidé, kteří si dělají web svépomocí nebo se naopak o web nestarají vůbec? A jak například udržuješ v kondici WP weby ty sám?

Jako technik odpovím jen z technické stránky (vynechám tedy SEO, grafiku, a texty).

Nejčastěji lidé podceňují, že tvorba webu je odborná práce, který vyžaduje expertízu a vzdělání, pokud se má udělat dobře. Tito lidé nemají ponětí o principech, na kterých web stojí. Vymýšlejí spoustu složitostí, které vyřeší polepením na všelijakých pluginech. Časem pak ani neví, proč tam který plugin mají a diví se, že je to pomalé a že to nefunguje dobře. A lék na problém hledají … voilà, zase v pluginech.

Myslím, že na tom má lví podíl i část ekosystému. Autoři pluginů umí skvěle marketing – jako v té známé reklamě na prací prášek, která ze svetru po velmi staré prababičce udělají svetr jako nový. Pak nás přesvědčí (sám tomu občas podlehnu), jak ten jejich plugin je revoluce v tvorbě webů, brnkačka, klik sem, klik tam, finíto, hotovo.

Také si všímám, jak je hodně podceňovaná bezpečnost. „Stará verze PHP? Nevadí. Neaktualizovaný plugin? Nevadí.“ Bagatelizace základních zásad bezpečnosti.

Ti chytřejší uživatelé, což budou jistě vážení čtenáři Váš Hostingového blogu, jsou opatrnější. Uvědomují si, že čím méně vědí, tím méně pluginů si mají instalovat. Kdo neví nic, ten si má vystačit s holým WordPressem.

A jak já udržuji weby v kondici?

• Pravidelně a včas instaluji každou aktualizaci – WordPressu, pluginů, šablony.
• Okamžitě instaluji bezpečnostní aktualizace.
• Monitoruji dostupnost webu.
• Sleduji web v Google Search Console.
• Zjišťuji, jaké verze operačního systému, webserveru, PHP verze používá webhosting.
• Pravidelně sleduji logy.
• Pravidelně sleduji graf vytíženosti databází a paměti, pokud je mám na hostingu k dispozici.
• Mám nastavený pravidelný malware scan.
• Používám bezpečnostní plugin, kde průběžně sleduji podezřelé aktivity a dolaďuji nastavení.

Jaké jsou tvé oblíbené nástroje a technologie pro webdesign a vývoj?

• Jedu na MacOS, kód píšu ve Visual Studio Code, lokálně hostuji přes Local.
• Na platformě WordPress si vypomáhám pluginy Advanced Custom Fields, Polylang, Gravity Forms, The SEO Framework, WP Super Cache, GeneratePress, GenerateBlocks – víceméně takový konzervativní tech-stack.
• Dále rád používám git, Composer, PostCSS, TailwindCSS.
• Servis a správu webů používám ManageWP, pro monitoring PHP Server Monitor a UptimeRobot.
• V poslední době hodně zkouším používat AI: GitHub Copilot, ChatGPT, Phind.
• Z ne-vývojářských programů bych rád ještě zmínil tři mé oblíbence: MailMate pro e-maily, Bear pro poznámky a databázi znalostí, Reeder a FreshRSS jako RSS čtečku.

WordPress máš rád, stejně jako my. Už jsi zkusil hojně probíraný builder Bricks?

Ano, s Bricks Builderem jsem si hrál, ale jen tak cvičně nanečisto. Nepoužil jsem ho na žádném projektu pro klienta. Bricks je jedním z klasických builderů pro tvorbu webových stránek, podobně jako Elementor, Oxygen, Divi a Beaver atd… Pokud bych měl volit z této kategorie, Bricks by byl asi mou první volbou. V kombinaci s Automatic.css nebo Tailwindem bude zřejmě opravdu mocný nástroj. Druhý v řadě by pak byl asi Builderius – ten je hodně vývojářsky orientovaný, má některé velmi unikátní funkce, ale zatím se mu moc nedaří prorazit.

Ačkoliv je tato kategorie builderů velmi populární, osobně je moc rád nemám. Každý z těchto nástrojů má svůj vlastní způsob, jak uspořádat a vytvořit webovou stránku, což vede k vytvoření uzavřeného komerčního ekosystému kolem každého z nich. Tento způsob práce byl relevantní možná před pěti až deseti lety, ale dnes ho považuji za zastaralý a bez velkého potenciálu pro inovace. To ovšem neznamená, že tyto nástroje zaniknou nebo že nebudou nadále vytvářet zisk.

Sympatizuji spíš s nástroji založenými na Gutenbergu, který je integrovaný přímo do WordPressu. Sem patří například GeneratePress a GenerateBlocks, Quickly, Kadence Blocks, … Tyto buildery umožňují kombinovat různé bloky od různých výrobců, což považuji za velkou výhodu.

Gutenberg je součástí WordPress jádra a sám je otevřeným ekosystémem postaveným na komunitě. Jako vývojář mohu vyvinou jedním procesem blok, který bude fungovat univerzálně ve všech builderech. Díky tomu jsou flexibilnější a mají o dost větší potenciál na rozšiřitelnost.

Gutenberg blok má standardizovaný formát. A tak různé pluginy, například pluginy pro migraci dat apod.., mohou s daty builderů o dost lépe napřímo pracovat. Tohle bude mít postupem času ohromnou sílu.

Závěrem dodám, že žádný z builderů nepoužívám,. Stavím weby čistě na Gutenbergu, s velkou mírou vlastního kódu. Gutenberg bloky píšu na míru přesně podle potřeby projektu. Mám pro to více důvodů:

1. Tento přístup se nejvíc hodí pro typy zakázek, které dělám.
2. Preferuji menší závislost na pluginech.
3. V kódu jsem víc doma než v “klikátkách”.

A jaká je budoucnost WordPressu? Co nás čeká?

Pokud jde o jádro WordPressu, tak to už jsem nakousl v předchozí otázce: Gutenberg, Gutenberg, Gutenberg.  To je mnohaletý projekt modernizace jádra WordPressu. Už pár let máme skutečný WYSIWYG editor obsahu, nově máme Full Site Editor (jsem jeho velký fanoušek). A v dalších měsících přibudou nástroje pro souběžnou tvorbu více lidí a později pak nativní podpora pro vícejazyčné weby (WPML a Polylang budou za pár let další mrtvé koně).

Existuje něco, co ti na WordPressu vyloženě pije krev?

V jádře WordPressu:

• Jak málo WordPress „vede vývojáře za ruku“: Když chce začínající vývojář napsat plugin pro WordPress, tak v dokumentaci najde jednoduchý boilerplate – což je v podstatě jediný PHP soubor s meta informacemi. A do toho souboru začne „na divoko“ psát hooky. Já bych chtěl, aby byla vyžadována nějaká struktura: sem patří CSSka, sem patří JavaScript, sem PHP class. Aby jeden programátor mohl přijít k pluginu jiného programátora a věděl, kde co najde.
• WordPress nestojí na nějakém PHP frameworku (Symphony, Laravel): Příklad: chci do pluginu doplnit formulář. Vestavěné WordPress funkce mi ale vůbec nejdou vstříc. Frameworky mají krásně připravené programátorské rozhraní pro tvorbu formulářů, které řeší typické nezbytnosti: frontendové i backendové validace, sanitizace, zpracování výstupu, zobrazení chybových hlášek. Nyní si toho většinu musí každý vývojář pořešit po svém..
• WordPress nemá vestavěný systém závislostí pluginů a šablon na knihovnách. PHPkáři mají Composer, JavaScripťáci mají NPM. My WordPress vývojáři samozřejmě obojí používáme, ale zase si to každý řešíme přímo svém pluginu nebo šabloně, WordPress nám v tomhle nejde vůbec na ruku.
• A v ekosystému WordPress mi pije krev jeho špatná pověst a lidé, kteří k této neblahé pověsti přispívají – neodborných přístupem, lehkovážností a nepokorou.

Jak vnímáš budoucnost s AI? Momentálně se mluví o tom, že se má dotknout i oboru vývoje webů. Myslíš, že se dočkáme doby, kdy i webmistři nebudou mít na chleba? 🙂

Já většinu jídel jedu low-carb, takže mně by chleba nechyběl. 😉

Ale vážně. Nástup AI změní způsob, jak weby tvoříme a stavíme a tahle změna bude zásadní. AI je nová technologie a s nástroji postavenými na AI dovedeme některé úkoly vyřešit produktivněji než dříve. Už dneska mi Github Copilot zhusta pomáhá s psaním kódu a to je teprve začátek. 

Hodně o tom v poslední době přemýšlím sleduji na to téma diskuze. a kladu  Kladu si řadu otázek.

Mohla by AI překreslit mapu internetu tak zásadně, že by úplně zanikla potřeba webů? Pak by totiž logicky zanikl i WordPress – podobně jako s hromadnou výrobou automobilů zmizely z ulic koňské povozy. Já osobně si ale myslím, že weby tu s námi budou ještě hodně dlouho. Nezanikly s příchodem sociálních sítí, video serverů, chatů, podcastů a nevidím teď nic, co by mohlo weby nahradit.

Bude AI působit evoluci, nebo revoluci? 

Všechny programovací jazyky, frameworky, redakční systémy byly navržené tak, aby byly čitelné a editovatelné pro člověka. AI pomáhá tyto nástroje používat efektivněji, nebo je dokonce sama “používá” místo člověka a sama píše kód. To je evoluce a ta už se děje. Nástroje se stávají dokonalejší a chytřejší a my jsme s nimi produktivnější. Ale pořád jsou to ty samé nástroje na těch samých základech.

Pak je tu ale znepokojivá myšlenka: co kdybychom AI vůbec neučili používat stávající systémy? Co kdybychom rezignovali na to, že musí být vnitřní mechanismus čitelný i pro nás? Představuji si nějaký AI black-box na tvorbu webů, do kterého by nikdo neviděl. My bychom jen definovali, co chceme na výstupu a AI by si sama své “vnitřnosti” uspořádala. Tohle by byla revoluce. To by byl konec vývojařiny, jak ji známe, většina nástrojů by byla na vyhození.

Jaké jsou tvé plány a cíle do budoucna?

Začít pravidelně vydávat články o WordPressu; zdvojnásobit svoje příjmy; postavit si mini-house; posunout se v angličtině tak, abych mohl poslouchat anglické podcasty; lépe se sžít se svou úzkostnou poruchu.

A pokud by se mi nic z toho nepovedlo, tak mi stačí jediná věc: umět brát všechno s humorem a zachovat si své člověčenství.

Jak si jako freelancer organizuješ svou práci a čas? Nebojuješ například s prokrastinací? A jak zvládáš pracovní chaos?

Organizaci času už jsem naznačil ve druhé otázce v běžném pracovní dni. Docela přísně odděluji pracovní a osobní čas. Ten pracovní pak ještě dělím na přímou práci pro klienty a na “jinou práci” (sebevzdělávání, administrativa, nastavování nástrojů).

Je potřeba to mít všechno v rovnováze. Když se cítím v tlaku, dělám takové malé cvičení: sepíšu 25 věcí, které bych chtěl nebo měl dělat. Ty seřadím od nejdůležitějších k nejméně důležitým. Těch 5 nahoře vezmu a věnuji se jim, ostatním se věnovat nesmím až do příštího cvičení. Někdy tohle osekání sakra bolí. Ale zůstat zaměřen na těch 5 věcí, na kterých mi záleží, mi pomáhá zůstat soustředěný.

S prokrastinací nebojuji, ale rozmlouvám. Prokrastinace má vždycky nějaký důvod. Pro něco jsem se rozhodl, ale přitom dělám úplně něco jiného? Proč, ptám se sám sebe? Například: není to tak důležité; je to v rozporu se mými hodnotami; táhne mě to jinam; nevěřím v úspěch té činnosti, atd… (možností je nepřeberně). Když dobře prozkoumám, k čemu mě prokrastinování vede, dokážu se podle toho rozhodnout, jak s tou činností naložit. Prokrastinace je dobrý průvodce za smysluplným životem. Kdybych s ní bojoval a nedej bože ji porazil, o průvodce bych přišel.

A pracovní chas? Ten nepotřebuji zvládat, stačí si ho nevytvářet. K tomu je potřeba těch 5 priorit + čistá hlava + asertivita (k sobě samému i k ostatním lidem).

Jak si udržuješ balanc mezi prací a soukromým životem? Odděluješ je tlustou čarou nebo jsi tzv. pořád na příjmu?

Začnu odzadu: nejsem pořád na příjmu. Mám dvě pravidla.

• První: pro pracovní záležitosti si držím ohrádku “od desíti do šesti”, mimo tuto ohrádku jsem odpojen od pracovní komunikace.
• Druhé: bez výjimek dodržuji režim víkendů, nebo alespoň jednoho sabatical dne. Druhé pravidlo můj nejdůležitější podnikatelský hack, který se mi daří držet po celých 13 let svého freelancingu.

Neřekl bych ale, že odděluji tlustou čarou. Hlavu nevypnu, takže pracovní věci mi v hlavě běží i mimo ohrádku. Občas mě napadne nějaké řešení večer a nedá mi to a musím to jít vyzkoušet. A konečně studium a experimentování, tam se mi hranici bohužel nastavit vůbec nedaří, to je pro mě trochu droga.

Kdo tě inspiruje po pracovní stránce a kdo naopak v soukromém životě?

Po pracovní stránce:

• Justin Tadlock, Rich Tabor, Brian Gardner, Nick Diego, Kyle Van Deusen, David Grudl, Martin Michálek, Miloš Čermák.

V soukromém životě:

• Henry David Thoreau, Tom Hodkinson, Biblický Jonáš, Martin Perlík, Richard Rohr, Šebestián Pavel Smrčina, Antonín Dvořák, moje babička.

Jak se učíš nové věci a zůstáváš v kontaktu s aktuálními trendy? Jezdíš například na nějaké konkrétní konference?

“Tvrdé” odborné znalosti sbírám primárně v článcích, v diskusních skupinách a ve videích. Sleduji kolem stovky webů / kanálů, jsem v osmi skupinách na FB a odebírám několik desítek newsletterů. Drtivá většina zdrojů je z USA a z Velké Británie – komunita anglosaských zemích je úžasná.

Pokud jde o sebevzdělání v “měkkých” oblastech – podnikání, finance, marketing, cenotvorba, duševní hygiena – tak tam hodně poslouchám podcasty, čtu knihy a občas čtu články.

Na konference jezdím jen v Česku a spíš jen výjimečně. Jednak nejsem „konferenční typ“ a navíc nerad cestuji. Nejraději “sedím na jednom místě jako pařez” (volná citace Antonína Dvořáka).

Když už mluvíme o konferencích, víme, že jsi vystupoval například na pražském WordCampu. Vystupuješ veřejně pravidelně? Máme šanci tě někde v budoucnu potkat?

Pravidelně nikde nevystupuji. Na WordCampy chodím jen na ty pražské a občas se ukážu na Frontendistech. Držím se v ústraní a rozhovory poskytuji jen velmi výjimečně a jen do vyhlášených médií, jako je Blog Váš Hostingu. 😉

Ale prozradím, že se chystám psát osvětové články o WordPressu. Pokud některému čtenáři nechtějí uniknout, může mě začít sledovat na Twitteru, kam pak budu dávat odkazy.

Z vlastní rešerše jsme zjistili, že jsi dělal kariérní web a několik dalších projektů pro Seznam. Jaká byla celková spolupráce? A spolupracuješ raději s většími hráči na trhu než s menšími firmami?

Se Seznamem spolupracujeme dlouhodobě a moc si této spolupráce vážím. Společně jsme už postavili nějakou dvacítku webů. Spolupráce se Seznamem mě hodně posouvá, zejména o těch důležitých webů, na kterých záleží.

Obecně může být spolupráce s velkým hráčem náročnější. Na začátku je potřeba si to trochu „vysedět“ a v průběhu spolupráce se člověk může vypadnout z role dodavatele do role zaměstnance. Je to pak náročnější ustát. Ale i to jsou výzvy, které mě posouvají.

Ale rád pracuji pro celou škálu klientů, od nejmenších po největší. S těmi menšími jsem zase víc na jedné vlně, často jsou to srdcové vztahy, menší firmy bývají inspirativní.

Co tě baví? Teď mluvíme čistě o soukromí. Máš nějaké koníčky, kterými se restartuješ/dobíjíš baterky?

Nabíjí mě prosté činnosti nenáročné na výbavu a dovednosti.

Úplně nejvíc restartuju procházkami krajinou kde bydlím. Protože teď bydlím v centru Prahy, potuluji se rád různými zastrčenými uličkami a zahradami. Klidně jdu, pozoruji okolí, vyfotím místo, které mě osloví. Posedávám po lavičkách a rozjímám.

Když je příhodná teplota, rád vyjíždím z Prahy na bicyklu. Minimalistické kolo o dvou rychlostech s protišlapnou brzdou (torpédo), obyčejné bavlněné tričko a kraťasy, batoh. Prostá a nenáročná činnost a za 3 hodinky mám vyčištěnou hlavu.

Hodně rád čtu. Ponořím se do románů Agathy Christie, do Jan-Melvilovského non-fiction, nebo do mytologie s výkladem (Joseph Campbell, Robert Bly, Heinz-Peter Röhr). Dříve jsem také dost četl teologii a sociologii (Tomáš Halík, Zygmunt Bauman).

Po chvilkách si vystřihávám komické ukázky z filmů: Vzhůru do Grünbachu.

A poslední věc – baví pánské oblečení. To je ovšem činnost, která se v mém případě vymyká pravidlu “nenáročné na výbavu”. Líbí se mi tradiční „anglický“ styl oblékání (saka, košile, tvídy, vesty, kšandy) kombinovaný do živějších a veselejších barev a různých vzorů. Dobře padnoucí trojdílný oblek je podle mého mínění nepřekonaný vrchol elegance. Pokud jde o oblékání, narodil jsem do špatné doby.

Jak ti naše VPS Centrum ulehčuje život

Obligátní otázka nakonec že? 

Dobrovolná a ochotná odpověď: VPS centrum je snad jedno z nejlepších a nejvychytanější hostingových administračních rozhraní, které jsem viděl. Jde tam toho tolik nastavit, že vlastně ani nevím, jakou má Váš Hosting podporu.