Ahoj Milane, představ se nám prosím. Kde pracuješ a co jsou Tvé další životní role?

Ahoj Jardo, pocházím z Pelhřimova. V Brně jsem vystudoval Fakultu informační technologií na VUT. Jsem spíš technicky založený, ale už od mala mě lákalo podnikání, takže jsem hned po škole s několika dalšími nadšenci založil vývojářskou společnost Dactyl Group. Od začátku jsme všechno financovali ze svého a z peněz vydělaných vývojem aplikací pro klienty na míru. Vývojařina mě sice bavila, ale věděl jsem, že jednou chci spíš vést firmu, než se stát seniorním vývojářem. Firma rostla a já s ní. Teď jsem u nás ředitelem. Ve volném čase sportuju. Hlavně běhám a dávám i maratony. Zbytek volna si pak vezme buďto přítelkyně nebo zase firma.

Kolik u vás pracuje lidí?

Před těmi šesti lety jsme začínali ve čtyřech. Aktuálně máme ve firmě okolo 25 lidí. Nejvíc je u nás vývojářů PHP, Androidu a iOS, ale máme i dva in-house grafiky a jednoho testera a sysadmina. 

Kdo je pro vás typický klient a jak vypadá typická aplikace?

To je těžké. Typický klient asi neexistuje. Klienty máme snad ze všech oborů, na které si vzpomeneš. Většinou jsou to střední firmy nebo start-upy. Všechny ale spojuje společná potřeba. Chtějí se posunout dál a využít k tomu mobilní nebo webovou appku. Například vyvineme systém na řízení procesů ve firmě, které se tak zautomatizují a zjednoduší. Nebo připravíme e-commerce platformu, aby klient prodal více zboží nebo děláme často klientské portály. Třeba jako máte vy vaše zákaznické centrum. 

VPS Centrum

Vyzkoušejte zdarma naši aplikaci pro správu serveru a domén. Budete si připadat jako zkušený administrátor.

Mobilní aplikací zase zákazníci řeší zrychlení nebo zjednodušení nějaké činnosti.  

Pracoval jsi v americe jako řadový zaměstnanec, ale i jako manažer. Jaké vidíš hlavní rozdíly v přístupu manažerů k zaměstnancům v ČR a USA?

Na vysoké jsem byl třikrát přes letní prázdniny v USA na programu Work and Travel. To víš že jsem se snažil koukat jak to dělají tam a ty rozdíly jsou tam opravdu markantní. V USA je to mnohem víc o motivačních proslovech, chválení a obecně kvalitní prezentaci. Myslím ale že je to dané hlavně povahou američanů. Ti obecně mají mnohem lepší prezentační dovednosti a dokáží se lépe prodat. To my evropané jsme v tomto trochu rozdílní. Přístup manažerů v USA nám někdy může připadat až trochu teatrální. Nám například ředitel každý rok na konci léta před odjezdem dával motivační proslov. Děkoval nám, strašně nás chválil a říkal, že jsme nejlepší tým, který tam kdy pracoval. Když jsem to ale od něj slyšel už třetí rok po sobě, tak to vyznělo dost divně 🙂 …

Vím, že tě bavily a snad i ještě baví měkké dovednosti, jak to souvisí s vývojem mobilních aplikací?

Jak jsem už říkal. Věděl jsem, že chci podnikat a že tyto dovednosti budu potřebovat. Technika a speciálně IT mě fascinuje, ale jak říkal náš lektor, tak pro úspěch je důležitější mít vyšší EQ (emoční kvocient), než IQ. Proto jsem už na vysoké navštěvoval různé kurzy, kde nás učili pracovat na měkkých dovednostech. Myslím si, že se mi ty znalosti později velmi hodily. 

Ty myslíš si, že EQ se dá zvýšit trénováním?

Určitě. Samostudiem a také zkušenostmi. 

Jaká byla tvá první zakázka, vzpomeneš si ještě? 

Na první významnější zakázku si vzpomínám velmi dobře. Dělal jsem totiž jako Android vývojář přímo s Oliverem Dlouhým. Pracoval jsem na první verzi mobilní aplikace pro Skypicker, ze kterého je dnes Kiwi.com. V té době jsme snad ještě ani neměli založené sročko a ve Skipickeru bylo 5 zaměstnanců. Oliver mi tehdy nabízel, ať jdu pracovat přímo k nim, že mě přetáhne, ale já jsem ho s pobavením odmítl. Odmítl jsem ho s tím, že už mám svojí vlastní perspektivní firmu 🙂 … Každopádně aplikaci na Android i iOS jsme dokončili a udělali i několik dalších verzí s rozšířeními.

2. místo na Startup Weekend Bratislava III, prosinec 2012

Která aplikace se ti nejvíce povedla? Nemyslím appku pro nejvěhlasněší klienty. Spíš to, na co se podíváš i po pár letech a řekneš si wou – kdo to dělal? Jo já…. hmm – dneska bych to udělal líp jen těžko…

Hodně se nám povedla aplikace, která slouží jako oficiální průvodce Prahou Prague Visitor Guide Android iOS. Praha přišla s dost strohým konceptem, kterého jsme se ujali. Rozpracovali jsme ho, specifikovali a navrhli konkrétní řešení. Samotnou aplikaci jsme navíc dodali v rekordním čase. Magistrát má ale s aplikací další velký plány. Chystá v rámci aplikace něco jako turistickou kartu.

Freelo - Nástroj na řízení úkolů a projektů

Přidej se, pozvi svůj tým a klienty, rozděl práci a sleduj, jak se úkoly dají do pohybu.

Takže to bude nějaká vitruální karta?

Jasně. Virtuální karta. Má sloužit jako jízdenka, vstupenky na památky a podobně. Prostě jako je třeba v Londýně, Římě nebo Berlíně.

Dactyl team před brněnským půlmaratonem 2017

Jaký je rozdíl v náročnosti výroby mezi mobilní a webovou aplikací?

To je dobrá otázka, protože rozdíl je tam opravdu zásadní. Webová aplikace je zjednodušeně stále webová stránka. Uživatel musí být připojený k internetu, aby ji mohl používat. Existují různé nástroje a frameworky, jako například progresivní aplikace. Tam je možné dosáhnout toho, že webová aplikace funguje i offline, ale stále je tam potřeba připojení pro první načtení aplikace. 

U nativních mobilních aplikací je možné nainstalovat balíček a aplikaci používat i bez nutnosti být online. Všichni víme, že ČR na tom s mobilním připojením není nejlíp. Nad vývojem mobilní aplikace je tedy třeba uvažovat, pokud potřebuje klient vyvinout nástroj, který bude mít uživatel neustále po ruce i když není online. Dále pokud chce někdo mobilní aplikaci, bude mu pro zobrazení a práci s daty muset stačit menší zobrazovací plocha bez možnosti použít myši. 

Pokud je třeba vyvinout robustní nástroj, který bude bezchybně, spolehlivě a plynule fungovat na Androidu a iOS, bude komunikovat s dalšími senzory, dalšími zařízeními a bude připravený na fungování v offline režimu, bude náročnost násobně větší, než kdybych podobný nástroj udělal jako web.

Jinými slovy, mobilnilní aplikace jsou značně náročnější na vývoj než web, ale přinášejí řadu výhod, za které se mnohdy vyplatí připlatit.

Jak provádíte testování?

V našem proprietárním systému DactylCMS, na kterém stavíme webové projekty, máme pokryté kritické funkcionality automatizovanými testy. Dále přidáváme testy podle konkrétního projektu a klienta. Po dokončení vývoje samozřejmě přichází ještě fáze manuálního testování, kdy si aplikaci vezme na starost dedikovaný člověk, který má na starost kontrolu celého projektu. Testujeme jak funkcionalitu podle specifikace, tak grafické rozhraní, které musí odpovídat původnímu návrhu.

Jak vypadá detailně proces typické zakázky od nápadu po první stažení z appstoru?

Proces vývoje mobilní aplikace jsme podrobněji sepsali na náš nový web, takže doporučuji kouknout tam. Jinak je to na delší povídání.

Co používáte na prototypování?

Tady dost experimentujeme a často tyto nástroje měníme. Delší dobu jsme používali InVision, ale pak jsme kvůli přešli na Zepin, který nabízí vývojářům lepší funkce. Teď experimentujeme s Figmou. To je webový i grafický editor. Navíc je zde výborné rozhraní pro prezentaci klientovi. 

Jsou nějaká specifika psaní pro Android a iOS? Pro co píšete raději?

Dalo by se říct, že samotný vývoj mobilních aplikací pro Android a iOS je v mnoha ohledech podobný. Pro každou platformu se vyvíjí v jiném programovacím jazyku a IDE. Specifikum Androidu, které nám hodně komplikuje život, je diverzita mobilních zařízení a verzí systému. iOS je na tom v tomto ohledu o mnoho lépe. V iOS nám ale zase komplikuje život samotný Apple svým přístupem ke schvalování aplikací na App Store a omezováním možností využití funkcí operačního systému.

To jsem si myslel. Mohl bys mi prosím říct víc o záludnostech při publikování appky na story? 

Celé se to dá shrnout velmi stručně: Přístup k platformě. Každý ví, že Android je otevřený systém a iOS je uzavřený systém. Pokud chceš dávat aplikace na Google Play, stačí jednorázově zaplatit 500 Kč a můžeš publikovat jak chceš. Google má nad svým obchodem s aplikacemi puštěnou automatickou kontrolu a ta tu Tvojí aplikaci zkontroluje z pohledu jejich zásad atp. a to je vše.

Oproti tomu v Apple kontrolují zaměstnanci aplikace ručně. Normálně si to nainstalují a proklikávají to. Pokud to z nějakého vážného důvodu není možné, musíš natočit video kde proklikáš celou aplikaci. Další problém je s aplikacema, kde je nějaké monetizace. Prostě když se někde objeví peníze, Apple si chce také vzít kousek z jablečného koláče. Nutí Tě pak implementovat Apple pay.

Aplikace Rock For People z dílny Dactyl Group

Děláš raději pro iOS, nebo Android?

Pokud se ptáš mě, jako Milana Doubka, tak já jsem Androidí. Mám telefon s Androidem a raději pro něj píšu. Pokud ale jde o Dactyl, tak je to jedno. Každý ze systémů má své pro a proti, takže neupřednostňujeme ani jednu platformu.

Dactylgroup máš už 6 let. To je Galaxy S4, iPhone 5 nebo Nokia Lumia, ale také tabletový boom.  Můžeš si dneska dovolit výkonově náročnější aplikace než když jsi začínal nebo se snažíš dělat appky tak, aby si vzaly co nejmíň i na úkor absence některých řekněme méně důležitých funkcí? 

První aplikaci jsem dělal na Galaxy S2. Jmenovala se Nákupní lístek. Dostala se tenkrát do TOP 10 nejstahovanějších aplikací na google play…. V Český republice teda… 🙂 Vývoj mobilních zařízení urazil velký kus cesty a neustále pokračuje vpřed. Díky tomu si můžeme dovolit přehrávat kvalitnější video záznamy, ukládat více dat nebo hrát graficky náročné hry. Na vývojáře mobilních aplikací nejsou kladeny takové nároky na optimalizaci výkonu jejich kódu, jako je tomu například u embedded zařízení. 

My se ale i tak snažíme psát optimalizovaný a čistý kód. Vzájemně se k tomu motivujeme pomocí code-review, které si vývojáři mezi sebou dělají. Mimo jiné tím předcházíme zbytečnému plýtvání výpočetními zdroji zařízení, ale hlavě nechceme dopustit to, aby uživatel mobilní aplikace musel zbytečně čekat na vykreslení nějaké obrazovky byť jen o milisekundy déle. Smysl mobilních aplikací je v tom, že je to pro uživatele rychlé a pohodlné. Plynulost a responsivita je tedy u mobilních aplikací klíčová.

A jak se trendy ve vývoji aplikací posunuly?

My samozřejmě zazmenáváme různé trendy ve vývoji mobilních aplikací a snažíme se na ně reagovat. Nejvíce markantní z našeho pohledu jsou rozšířená realita a IoT zařízení. Virtuální a rozšířená realita, která byla vidět hlavně v zábavním průmyslu a marketingu se dostává už i k praktickému využití v dalších odvětvích. Pro mobilní aplikace je zajímavá zejména varianta rozšířené reality, kdy se na displeji kromě reálného obrazu, například z kamery, promítají ještě virtuální objekty, které jsou svázané s reálnými prvky v obraze. Dělali jsme třeba aplikaci pro pražský magistrát na Smart City Expo v Barceloně. Návštěvníci veletrhu si zobrazovali v mobilní aplikaci 3D modely pražských památek, které hledali na stánku. 

V poslední době se nám také množí poptávky na mobilní aplikace komunikující s dalšími fyzickými zařízeními. Typicky se používá spojení přes Bluetooth Low Energy (BLE) nebo NFC. Dokonce i Apple, který původně NFC komunikaci odepisoval a nechtěl vývojářům umožnit využívat toto rozhraní, se v posledních verzích operačního systému iOS rozhodl toto rozhraní zpřístupnit. 

Po vývoji mobilní aplikace přichází fáze jejího testování

Když jsme u té augmentované reality, všiml sis že ještě dnes hrají lidé Pokemon Go?

Boom je pryč, ale furt to lidi hrajou. Udrželo si to svou komunitu. Lidi běhají s powerbankama a loví pořád. Je to společná akce a určitě je to pro ně fajn. Navíc to tak připraví širokou veřejnost na augmentovanou realitu v běžném životě.

Mobilní zařízení a jejich aplikace se často spojují s Virtuální realitou. Její příchod jsme už ale zaznamenali několikrát. Bude to tentokrát tak, se stane běžnou součástí našich životů nebo zase odezní? 

Virtuální realita podle mě určitě neodezní a postupně se bude stávat součástí našich životů. Zbývá ale ještě vyřešit množství složitých technických problémů, které brání jejímu masivnímu nasazení. Například to není tak dlouho, co byly k dispozici plně mobilní brýle na virtuální realitu, které nebylo třeba připojovat kabelem k počítači. Další velkou překážkou je třeba i pohyb ve virtuální realitě, který je doposud řešen pohybovými senzory, které monitorují vyhrazený prostor, který uživatel nemůže opustit. Rychlost adaptaptace virtuální reality tedy bude záležet na tom, jak se podaří vyřešit tyto problémy. 

Ona ta virtuální realita tady ale už vlastně je. Různé implementace už fungujou. Například automobilky dizajnují nové auta ve VR, lékárníci se učí míchat recepty ve VR a chirurgové se připravují na atestace ve VR. Šetří to dost peněz.  

Jakou vidíš budoucnost ve vývoji mobilních aplikací? Předpokládám, že tuto vizi bude Dactyl reflektovat… Kde bude Dactyl za 5 let?

Rádi bychom měli alespoň dvě vlastní aplikace, ale zatím nevíme pro co. Chceme růst i ve vývoji softwaru na míru, kde také vidíme stále velký potenciál. 

Naši budoucnost vidím hlavně v komplexních systémech sestávajících se z backendu založeném na našem DactylCMS, na který budou napojené jednotlivé aplikace. Kromě mobilní aplikace zde můžeš být třeba systém na řízení firmy, klientský portál nebo e-shop. Klient tak budeme mít všechna data v jednom systému a zároveň jednoho dodavatele, který se mu bude o systémy starat. Podobný koncept nyní realizujeme s brněnským výstavištěm (BVV).

Příprava designu mobilní aplikace

Jak řešíte propagaci vlastní firmy?

Nedávno jsme vypustili novou verzi webových stránek, se kterými jsme si opravdu vyhráli. Naším cílem bylo také to, abychom na ně mohli jednoduše přidávat obsah. Blogy, podstránky, studie nebo realizované projekty.

Fungujeme taky na sociálních sítích, konkrétně na FB a Instagramu. Z online marketingu máme pak ještě PPC kampaně. Zkoušeli jsme i obsahovou kampaň, ale ta nám moc nezafungovala. Potom jezdíme na konference, chodíme na meet-upy, navštěvujeme networkingy, atd. Taky máme běžeckou stáj, která nás v Dactyl dresech reprezentuje na závodech doma i ve světě 🙂 

Jak máte rozdělené naše servery?

Aktuálně máme od Vas-hosting.cz tři hlavní virtuální stroje.

První je prioritní produkce, kam dáváme nejdůležitější systémy našich klientů. Tento stroj máme značně naddimenzovaný a všechny jeho služby pečlivě monitorujeme. 

Druhý stroj je také produkce, kde je ale umístěno větší množství méně náročných a méně prioritních projektů. Zde pro nás není takový problém, že dojde k chvilkovému výpadku služeb z důvodů přetížení. 

Poslední stroj slouží jako staging, tedy testovací prostředí kde nevadí, pokud některý z našich šikovných vývojářů stroj rozbije. 🙂 Je zde i benevolentnější politika co se týká instalace nových knihoven a změn konfigurace serveru. Nejsou zde žádné veřejně dostupné služby, pouze staging verze projektů pro testování klienty. 

Dále pak máme dedikované VPS servery pro jednotlivé projekty, pokud je to požadavek klienta nebo se jedná o opravdu zásadní projekt, který nesmí být jakkoliv ovlivněn dalšími aplikacemi. 

Doporuč nám prosím nějaké zdroje inspirace: Knížky, filmy, podcasty, blogy, eventy….

Přečetl jsem množství sebevzdělávacích knížek a ostatním bych určitě doporučuje to samé. Minimálně v začátcích jsou podle mě dobré i takové ty propálené motivační knihy. Kiyosakiho Bohatý táta a chudý táta nebo Myšlením k bohatství. Je to starý, ale stále to platí. 

Teď už se snažím zaměřit na konkrétní oblasti, ve kterých si myslím, že bych se mohl zlepšit. Nedávno mě například nadchla kniha o vyjednávání Never split the difference, která je i v češtině. Určitě taky doporučuji přečíst životopisy osobností jako je Jobs, Musk nebo Arnold Schwarzenegger. Díky nim si člověk může udělat obrázek o tom, jakým způsobem tito lidé přemýšlí. Samozřejmě průběžně sleduji různé blogy a podcasty v rámci sebevzdělání a přehledu ve svém technickém oboru. Velmi mě baví i rozhovory s významnými osobnostmi ze světa businessu a určitě doporučuji také přednášky z TED.com.

Nějaký dacty-fail?

Tím, že jsme jako zakladatelé neměli na začátku hlubší zkušenosti s podnikáním, jsme si na spoustu věcí museli přijít sami. Těch chyb jsme nasekali opravdu hodně. Například jsme si mysleli, že čím víc různých služeb klientům dokážeme nabídnout, tím víc peněz na tom vyděláme. 🙂 – Klasika. Nebo jsme otevřeli pobočku v Iránu a naivně jsme si mysleli, že ji dokážeme uřídit z kanceláře v Brně. Naštěstí zatím žádná chyba nebyla tak zásadní, že bychom ji nezvládli ustát. Obecně si ale myslím, že chyby je potřeba dělat. Je to nejrychlejší způsob jak se naučit něco nového. Kdybychom nechtěli dělat chyby, tak určitě rosteme mnohem pomaleji.

Příprava kanceláře v Teheránu

Irán? to koukám…

Přišel za námi jeden partner a viděl tam trh pro menší firmy. Ač to tak nezní, tak se tam neválčí a je tam velké množství vzdělaných lidí… Platy seniorních vývojářů jsou tam zhruba poloviční co u nás. V našem oboru je dlouhodobý nedostatek lidí, čili jsme chtěli ten nedostatek řešit takto. Jenže se ukázalo, že Iránci mají způsob práce, který není slučitelný s tím naším. Na konec jsme museli po necelém roce zavřít.