Marku, představíš se nám krátce, kde pracuješ a na co se momentálně specializuješ?
Jsem jeden ze tří majitelů webového studia Liquid Design a specializuju se na UX design. Nejčastěji řeším přípravu před tvorbou strategického webu (tzv. návrh webu), což obsahuje hodně přemýšlení, zjišťování informací a skicování. A pak dost kecám lidem do webů, když je chtějí zlepšit. Tam často řeším zlepšení struktury webu, změny obsahu, použitelnost, důvěryhodnost a taky psychologické prvky v nákupním procesu e-shopů.
Kolik má firma Liquid Design momentálně zaměstnanců a co všechno za specialisty tam najdeme?
Jsme celkem malý tým 8 lidí – 4 vývojáři, 3 UX designeři a ultimátní super člověk Markéta na backoffice.
VPS Centrum
Vyzkoušejte zdarma naši aplikaci pro správu serveru a domén. Budete si připadat jako zkušený administrátor.
Když už se v deisgnu pohybujete takhle dlouho, tak jak často se mění trendy? Co teď momentálně nejvíc letí?
Tady je potřeba rozlišit grafický design a design jako proces vymýšlení. V grafickém designu jsou nové vizuální trendy každý rok. Naopak v designových postupech jich tolik není. Jasně, vznikají stále nové frameworky pro workshopy a někdy je to i dost trendy, třeba framework Design sprint, ale pokud se zaměříš na metody, které ti pomáhají navrhnout funkční koncept, tak ty jsou tady už nějakou dobu a výrazně se nemění viz. přehled designových metod.
I když je fakt, že třeba v poslední době pozoruju, jak se o některých metodách víc mluví, tak získávají na atraktivitě u klientů. Pak se asi dá říct, že jsou víc poptávané, takže trendem. To se týká třeba mouse-trackingu nebo různých forem uživatelského výzkumu. Dřív to byla zase oční kamera, v budoucnu se bude možná někdo snažit testovat prototypy ve virtuální realitě. Základ práce UX designera to ale moc neovlivní.
K trendům v grafickém designu se radši moc vyjadřovat nebudu, protože mi na nich ani moc nezáleží. Já řeším spíš funkčnost webu. Grafický vzhled má v některých případech samozřejmě smysl řešit, ale často je mu přisuzovaný větší význam, než skutečně má. Nám to pak komplikuje práci, když klient řeší barvičky, a přitom by měl řešit smysl a význam.
Jak spolupráce s designovou firmou funguje a jak probíhá komunikace? Plníte přání klientů anebo se je snažíte spíše nasměrovat k dobrému výsledku?
Na začátku se hodně snažíme odhadnout, jestli to je klient pro nás. Máme na to interní proces a daří se nám to poznat už v počátcích komunikace. Z toho mám největší radost, protože nám to neskutečně šetří čas. Všechno je to navíc nastavené tak, že víc voláme, než abychom psali maily. Tím se to celý ještě víc zrychluje. Co mi dřív trvalo hodiny času, tak teď vyřídím v desítkách minut.
Když máš pak klienta, s kterým si sedíte a máš od něj nějakou důvěru (kterou dokážeš v rámci možností na začátku získat), tak zájem vás obou je mít dobrý výsledek. Když je tam vyloženě nějaké přání klienta, tak to samozřejmě plníme, protože mu chceš taky udělat radost, ne? Když přání klienta jde proti dobrému výsledku, tak na to vždycky upozorním. On se pak samozřejmě rozhodně podle mixu různých faktorů. Ty se ostatně taky můžeš vždycky rozhodnout, jestli ti na projektu stále dává smysl pracovat. Sehnat si kompatibilního klienta je prostě k nezaplacení. 🙂
Poslouchají vás? 🙂
Většinou jo. My se snažíme všechno srozumitelně vysvětlovat. Naše poznámky prostě mají hlavu a patu. Myslím, že u nás nikdo není vyloženě typ člověka, který by se rval za nějaké řešení kvůli svému egu. To se snažíme odbourávat sami na sobě. Učíme se včas říct „nevím“ místo obhajování svého výtvoru. A snažíme se víc poslouchat než mluvit.
Navíc klienti, kteří ve svém byznysu jsou roky a nejsou úplně odtržení od reality, mají často fakt dobré nápady a spolupráce je pak super.
A jaký používáte postup pro zjištění, jestli je to klient pro vás a jak takový klient vypadá? Určitě spousta firem a freelancerů řeší stejný problém, jak by si jim teda poradil?
Jestli je to klient pro tebe poznáš právě podle toho, že má nějaké vlastnosti, které u takového klienta chceš mít. K tomu ale musíš vědět, jaké ty vlastnosti má mít. A dost se ti taky hodí vědět jaké vlastnosti mít nemá. Pozitivní i negativní faktory.
Freelo - Nástroj na řízení úkolů a projektů
Přidej se, pozvi svůj tým a klienty, rozděl práci a sleduj, jak se úkoly dají do pohybu.
U nás to celé bylo založené na uživatelském výzkumu. Udělali jsme rozhovory a vyzpovídali přes deset klientů, to je dokonce víc, než by bylo potřeba. Z rozhovorů získáš faktory, jak se chovají. Druhý krok byla podrobná analýza databáze klientů. V tomhle máme výhodu, že jsme dělali za těch 10 let pro stovky lidí, takže máme cenné informace z projektů. Zkoumali jsme jejich chování a jak se projevují. To je celý.
Jak to funguje? Vytvořili jsme pro naše potřeby 9 jednoduchých bodů. Některé si u poptávky vyplníš od stolu, některé při prvním kontaktu a vyjde ti, jestli je to klient/projekt pro tebe. Takhle to zní strašně důmyslně, ale ve skutečnosti je to fakt rychlovka. Ve výsledku víš, jak moc ti záleží na získání projektu a podle toho se zařídíš dál.
Když je pro tebe projekt důležitý, můžeš bojovat nižší cenou, vyjednávat nebo věnovat víc času nabídce. Naopak když má poptávka znaky, že s tím budou problémy, tak nemusíš ztrácet čas se slevama, tendrem a bůh ví čím. U nás se třeba teď soustředíme na získání známé značky do referencí, protože taková nám chybí. Chápeš ale, že konkrétní checklist ti neprozradím. Jsme hodně otevření, co se týká know-how, ale tohle konkrétně by ode mě nebylo taktické. S trochou snahy a přemýšlení si svůj checklist sestaví snadno každý sám.
Na jaký svůj projekt jste nejvíce pyšní a proč?
God! To bude fakt těžký. Jako tvůrce máš rád všechny svoje výtvory pro něco jiného.
Tak z pohledu vývoje je to určitě technické řešení na správu a ovládání serverů, na kterém kluci kontinuálně pracují už 2 roky a o kterém ti víc zatím říct nemůžu.
Ze strategie/UX je to třeba redesign webu Cestovní kanceláře Novalja – ten web má docela velký obrat, mohl se pokazit v hromadě věcí a povedlo se nám to všechno ohlídat. Nebo dlouhodobě práce na webu Národní galerie Praha kvůli tomu, co všechno se povedlo za 5 let vykomunikovat a provést. Strategicky třeba firemní web pro Bottling Printing, kde jsme měli za úkol změnit pozici vnímání firmy z prodejce průmyslových tiskáren na poskytovatele odborných služeb.
Kolik stojí a jak dlouho trvá vytvoření nového webu?
U nás se soustředíme na projekty v rozmezí 150 tis. – 1 mil u firemních webů a 300 tis. – 2 mil u informačních systémů a webových aplikací. Trvá to pak zhruba 3-12 měsíců. Pro zajímavost 30-50 % času zabere příprava (analytika, plánování, návrh).
Takový web ale není pro každého. Hromadě lidí stačí jednoduchý webík naklikaný na šabloně a vejdou se do pár desítek tisíc. Pak mají pěknou vizitku.
Strategický web plánuješ, když má ten web hrát významnou roli ve tvém podnikání. To se pak vyplatí vše důkladně rozmyslet a ověřit, nejen nasekat grafické veledílo, které pak vypustíš, abys za dva roky zjistil, že vlastně nevíš, jestli ti ten web vůbec v něčem pomohl.
Jak se liší redesign už stávajícího webu, který byl vytvořen jinou firmou či běží na nějakém CMS? Jak postupujete?
Při redesignu webu řešíme hlavně důvod, proč klient chce redesignovat. Redesign nemusí být vždycky jediná cesta, jak zlepšit web. Dále se snažíme získat všechna data, která jsou k dispozici z provozu současného webu. Co fungovalo, co nefungovalo, jak web používali lidé. Když ty data klient má, je to docela slušná výhoda pro tvorbu nové verze webu. Bohužel často ty data chybí nebo jsou neúplná, což je velká škoda.
Klienti poptávají redesign z nejrůznějších důvodů a musím říct, že nejméně efektivní je řešit redesign kvůli tomu, že web se nelíbí.
Probíhá výzkum respondentů u obou variant? Kolik to stojí a jaký je optimální počet respondentů?
Jak kdy. Určitě se vždycky dělá nějaký průzkum. Bez toho je stavba webu/e-shopu sebevražda. Zbavit peněz se dá i zábavnějším způsobem než stavbou e-shopu na slepo. Když v půlce projektu zjistíš, že ten web máš naplánovaný úplně jinak, než jak to chtějí používat uživatelé, tak si uvědomíš, že nebyl zas tak špatný nápad investovat do uživatelského výzkumu.
Rozhovory s uživateli děláme jak kdy. V první řadě to závisí, jestli na to klient má rozpočet. Když rozpočet nemá, tak není cesty a volíme jiné metody.
Ideální rozpočet závisí na tom, jak obtížné je sehnat respondenty (náročná cílovka), jak při komunikaci s respondenty spolupracuje klient nebo kolik respondentů potřebuješ. Ale dá se říct, že plnohodnotný uživatelský výzkum s 8 respondenty tě u nás vyjde na 50-70 tis.
Jak majitel pozná, že má špatný web nebo e-shop? Děláte konzultace zdarma něco jako návrhy na zlepšení?
Fajn indikátor, že jsi něco nedomyslel, třeba to, když vůbec nevíš, jestli se ten tvůj web nějak podílí na tvém podnikání. Změnilo by se vůbec něco, kdybys ten web neměl? Pokud chceš provozovat web, tak má smysl promyslet v čem ti pomůže a hlavně, jak to budeš monitorovat. Jinak se neposuneš a můžeš redesignovat furt dokola.
U e-shopu je to většinou snadnější – prostě nemáš objednávky.
Konzultace zdarma je většinou každá první konzultace. Tam stihneš základy, jestli spolupráce dává smysl. Projdeme i nějaké hypotézy, co by mohlo být špatně, ale abys našel dobré řešení, to už je obsahem placené spolupráce.
Často pomáháme i lidem, kteří mají malý rozpočet na web, nemají s webem moc zkušeností a potřebuji se s někým poradit. Většinou řeší jednoduchý problém, ale neskutečně se do toho zamotali. Tam fakt i během hodinky najdeme, jak z toho ven a za tohle si nic platit nenechávám. V agentuře ti dělají obrat velké zakázky, tyhle drobné konzultace ti nic neřeší, takže je dávám zdarma. Ostatně s tímhle před několika lety vznikla i naše iniciativa jakjetomozne.cz
Hodně užitečná služba od nás jsou do začátku třeba UX analýzy použitelnosti. Jsou relativně levné (cca 30 tis.), odhalí ti spoustu problémů a dají několik nápadů, jak to vyřešit. Nejčastěji je v poslední době řešíme pro e-shopy.
Jaké knihy a jiné zdroje bys doporučil jako kapitán agentury?
Z pohledu UX je toho hromada. Měl by sis ujasnit, čemu se v UX chceš věnovat. Ten obor sám o sobě je strašně široký. Když chceš zlepšovat e-shopy, tak budeš studovat něco jiného, než když chceš být výzkumník. Takže já to zúžím na zlepšování webů:
V první řadě se nauč uživatelské testování. To je celkem snadné:
Steve Krug, Nenuťte uživatele přemýšlet (starý dobrý základ)
Ondra Ilinčev píše super blog – někdy je to dost obecné, ale je to blog, ne kniha
Skvělou věc spustil Jindřich Fáborský – Vzdělavej.se
Bude se ti hodit Daniel Ariely – vlastně cokoliv, zkus Predictably Irrational
Sraz UX komunity, třeba RealUX camp je super
GoodUI od Jakub Linowski je databáze otestovaných design patternů, kde zjistíš, který si v testu vedl líp
Usable Usability, Eric Reiss
Web Form Design, Luke Wroblewski
How We Decide, Jonah Lehrer
Často vystupuješ na akcích a konferencích. Jaký je tvůj recept na dobrou přednášku?
1/ Rád bych měl jednou tak dobrou přednášku, jako rockovej koncert 🙂 Když lidi zaujmeš a když se u toho baví, tak tě mnohem víc poslouchají. A to chceš.
2/ Srozumitelnost přednášky – musí si z toho něco odnést.
Když se ti povede zkombinovat tyhle dvě věci, tak jsi vyhrál. Já se to furt učím.
Jsou v česku nebo i v zahraničí dobré konference nebo workshopy, které by si určitě doporučil navštívit?
Tak úplný top v zahraničí je třeba UX Conference od NN group, ale cena je dost vysoká. Pak třeba UX camp Europe , která je sice zdarma, ale bojuje se o lístky v řádu sekund od spuštění (nesehnal jsem).
V Česku je super Marketing Festival, Konference UX z praxe, UX Monday.
Tereza Kosnarová pořádá fajn UX workshopy, což je snadná cesta, jak do UX.
Hodně dobré akce má i APEK – pro členy je to tuším zdarma nebo za docela směšné peníze.
Jaké blogy, aplikace nebo weby sledujete pro inspiraci? Případně co pomáhá, když designer je ve slepé uličce?
Velkým zdrojem informací je pro mě Twitter – když sleduješ správné lidi (a zablokuješ politické výrazy), najdeš tam nevyčerpatelný zdroj tipů na kvalitní články.
Fajn je třeba blog UXdesign.cc
Rád čtu VzhuruDolu.cz – technická tvorba webů
Tobias van Schneider – čtivé, dobré postřehy
Rozhodně Michal Maňák
Erika Hall – research
Občas si poslechnu podcast Mladý podnikatel
A nesmím zapomenout na blog Romana Hřebeckého z Pábení
Jak ze slepé uličky? Dej si pauzu. Běž ven na vzduch. Kromě toho, že s kyslíkem se líp přemýšlí, je venku inspirativnější prostředí než před monitorem. Nebo se běž poradit s někým jiným. Když nikoho nenajdeš, pomáhá i rozhovor s plyšovým medvídkem 😉 Ta metoda funguje. Určitě jsi zažil situaci, když něco někomu vysvětluješ, a přitom sis na to sám odpověděl.
Co za nástroje nebo metody používáte k lepšímu designu?
1/ Feedback. A není samozřejmost, že ho umíš správně poskytnout ani přijmout. Musíš se to naučit.
2/ Ticho. Když mlčíš, ostatní můžou mluvit. A většinou taky mluví.
O technických nástrojích to moc není. Je celkem jedno, v čem to navrhuješ.
Díky moc za rozhovor a spousty užitečných tipů a odkazů!
Bylo mi potěšením a moc pěkné dotazy.
